Cimrman

proto skladbu upravil a výrazně ji zkrátil, neboť se domníval, že právě její rozsáhlost - notový zápis skladby představoval přes 300 tiskových stran - odrazuje od jejího uvedení na koncertních pódiích. Novou, upravenou verzi pod názvem "Mé písně 2", zkráceně "MP2", se rozhodl vydat na svém právě vynalezeném Cimrmanově disku (zkráceně CD).
Ale i přes podstatné zkrácení se mu na jeho první CD (které samozřejmě vypadalo jinak než jak je známe dnes) vešly pouze první dvě věty pětivěté symfonie. Cimrman si však přál vydat celou svoji symfonii na jediném CD. Proto se začal intenzívně zabývat problematikou komprese zvukového záznamu. Kompresní algoritmus vypočítal na svém ručním automatickém kuličkovém počitadle. Jako kompresní nástroj použil obyčejný tiskařský lis, pod kterým se tloušťku jeho voskového CD podařilo snížit na 1 milimetr. Naopak se tím zvětšila zápisová plocha Cimrmanova disku, takže symfonie "Mé písně" se již na disk vešla celá. Tuto třetí verzi své skladby označil Cimrman "Mé písně 3" zkráceně "MP3".