S pobavením

jsem sledoval, jak se z valné hromady přede mnou pomalu oddělují jednotlivé kusy allienů. Ten hledal zuby, ten zase příčesek, tam té zase ze zástěry vypadl Body Wonder. To vše se odehrávalo za plné rychlosti. Paní, s níž jsem si nedávno vyměňoval názory trčela z nosu nádherná svíčka. Hrdě jsem si vychutnával pocity vítězství. Dáma křečovitě jednou rukou hledala v kabelce kapesník. Ovládána stresem upustila kabelku na zem. Stále ještě jednou rukou si zakrývajíc obličej se zohla pro kabelku. Autobus opět nadskočil a od oné dámy se ozval takový neuvěřitelný úser, že řidič zpomalil v domnění, že píchnul. "Hm, a co ještě umíte?" přiložil jsem si své polínko na ohýnek. Žena na příští zastávce vystoupila. Od té doby jsem ji již nikdy neviděl.