Na zastávce

jsem se bavil pozorováním asi deseti důchodkyň, kterak si zuřivě vyměňují informace o tom, co kterou kde píchlo, jaké která bere léky a jaký je ten který lékař. Kdyby bylo po mém, zřídil bych pro ně burzu, kde by si své nemoci a literaturu o nich mohli navzájem vyměňovat.
To už ale přijížděl kloubový autobus Karosa. Zastavil před námi nádherným řízeným smykem, přičemž se elegantně prohnul v kloubu. Důchodci si zavýskli (pochybuju, že radostí). Otevřenými zadními dveřmi jsem zaslechl, jak kdosi kritizuje řidičovo jezdecké umění slovy: Kurva, piča, co to zase dneska řídí za čuráka. Mám rád sportovní styl jízdy a tak jsem nastoupil.