Moje jízda linkou 44

Tak je tu zase léto. Teploty lezou ke třiceti stupňům.Počet důchodců v ulicích s rostoucími teplotami úměrně klesá. Jednak protože jaro (tak jako každý rok) značně pročesalo jejich řady. Jednak nechtějí přijít o zbytek zdravého rozumu. Stejně je jediná náplň jejich posmrtného života jezdit v šalině a zabírat tak místa mladším a perspektivnějším.
Jednou zrána (byl zrovna takový krásný den) mne okolnosti donutily opustit pohostinnou náruč mého doupěte a jít zakoupit něco k snědku poté, co jsem zjistil, že se mi někam ztratila půlka chleba a dvacet deka vlašáku od včerejška.