Dala jsem

si jich dvacet a když okena došla, šli jsem k táboráku. Tak se už na klacku opékalo sousedovic morče a několik kobylek lučních. Byl krásný červencový večer a nebe bylo plné hvězdiček. Bylo ale přece jenom chladno a k pití už byl jen benzin z jednoho ukradenýho auta. Toho si všiml jeden kámoš a řekl, že mi půjčí své trenky, aby mi nebyla zima. Souhlasila jsem a vzala si je od něho. Pěkně se na mě usmál a já jsem si až teď v záři benzínového ohně všimla, že má velmi pěkné oči. Nevím, jestli mu tak svítili od ohně nebo od chlastu, ale byly pěkně hnědé... Jeho trencle ale měli ve předu díru a tak mi byla stále zima. Řekla jsem teda, že si půjdu do chaty na chvíli lehnout a podívat se po něčem teplejším.