uz

> > > jsem mel k dispozici hajzly dva. Po nekolika mesicich telefonovani
> > hajzlum
> > >
> > > to uz vsak nebyla takova zabava jako kdysi.
> > > Poradne jsem se nad problemem zamyslel a dostal jsem uzasny napad:
> Nejprve
> > >
> > > jsem zavolal hajzlovi c.1. Muz sa ozval svym prijemnym hlasem:
> > > "Prosim".
> > > "Ty jsi ale hajzl!", zakricel jsem, ale nepolozil.
> > > Hajzl povidal:
> > > "Jste tam porad?"
> > > "Jasne," povidam.
> > > "Uz mi nevolejte."
> > > "Ne," odpovidam.
> > > Pta se me:
> > > Jak se jmenujes, kamo?"
> > > "Jiri Jencik," rikam.
> > > "Kde bydlis?"
> > > "Novodvorska 1089. Je to zluty dum a muj bavorak je zaparkovany pred
> > > domem."
> > > "Prijdu si pro tebe, Jirko. Uz se zacni modlit!."
> > > "To vis ze jo, uz se Te bojim, Ty hajzle!" a polozil jsem.
> > > Potom jsem zavolal hajzlovi c.2.
> > > "Prosim," ozval se.
> > > "Nazdar, hajzle!"
> > > Zabrucel:
> > > "Kdyby jsem taknekdy zjistil, kdo vlastne jsi..."
> > > "Tak co?"
> > > "Rozkopal by jsem ti prdel."
> > > "Dobre, dam ti sanci. Jdu ted hned k Tobe, ty hajzel!" A polozil
jsem.