...

> > > Chlapik zaparkoval, uplne me ignoroval a vydal se smerem k
> supermarketu,
> > > jakoby me neslysel. Pomyslel jsem si, tenhle clovek je uplny hajzl,
po
> > > celym svete urcite zije kupa velkych hajzlu. Uvidel jsem na zadnim
okne,
> > > ze
> > > ma nalepeny papir "Na prodej". Zapsal jsem si telefonni cislo. Potom
> jsem
> > > se
> > > zacal rozhlizet po jinem volnem miste k zaparkovani. Za nekolik dni
> sedim
> > > doma za stolem. Prave jsem zavolal na 02-6440552 a zakricel:
> > > "Ty hajzle!".
> > > (Je to velmi jednoduchy, protoze uz jsem si ulozil jeho cislo do
pamati
> > > telefonu.)
> > > Uvidel jsem na stole papir s cislem chlapika s bavorakem a rozhodl
> > > jsem se, ze tohodle cloveka taky obstastnim svym telefonatem. Po
> nekolika
> > > zazvonenich zdvihl a povida:
> > > "Prosim?"
> > > Ptam se ho:
> > > "Vy jste ten clovek, co prodava bavorak?"
> > > "Ano, jsem to ja."
> > > "Reknete mi, kde by jsem si mohl auto prohlednout?"
> > > "Bydlim na Novodvorske 1089. Je to zluty dum a auto stoji vpravo pred
> > > domem."
> > > "Jak se jmenujete?"
> > > "Jmenuji se Jiri Jencik."
> > > "Kdy vas muzu zastihnout doma, Jiri?"
> > > "Byvam doma vecer."
> > > "Poslouchejte, Jiri, muzu vam neco rict?"
> > > "Ano."
> > > "Jiri, vy jste ale poradnej hajzl!" A bouchnul jsem sluchatkem.
> > > Hned jsem si ulozil i jeho telefonni cislo do pameti pristoje. Chvili
se
> > > zdalo, ze veci se obraceji k lepsimu. Ted, kdyz jsem mel nejaky
> problem,