Óda na jaro

Tak zase přišlo jaro, jako každý rok. Slunce svítí, květiny rozkvétají a pod nohama nám křupají mrtvá ptáčátka, čerstvě vypadlá z hnízd. Větve stromů a zkažené potraviny na našem balkoně se zelenají. Vstříc slunci vylétají ze smrdutých popelnic chuchvalce mladičkých much, aby oslavily nejkrásnější čas roku a porozhlédly se po chutném výkalu.
Většina lidí jaro miluje. Člověka fascinuje probouzející se příroda, a tak na oslavu jejího znovuzrození oškube keře zlatého deště, vytrhá že země sněženky, bledule, oláme větvičky stromů, nařeže je a hodí do vázy s chlorovanou vodou. Zvláštní oblibě se těší rozkošné chlupaté kočičky, které za účelem zkrášlení svého příbytku uzurpuje zimou vyhladovělým včelám a připravuje je tak o první možnost obživy.